RP2: Vývoj diodově čerpaných pevnolátkových laserů vysokoenergetické třídy

Hlavním cílem výzkumného programu 2 je vývoj diodově čerpaných pevnolátkových laserů vysoko energetické třídy. Na konci roku 2016, během provozu laseru na bázi kryogenních deskových zesilovačů („Bivoj“), bylo na HiLASE demonstrováno zesílení laserových pulsů dlouhých 10 ns a vlnové délce 1029.5 nm na energii 105 J při opakovací frekvenci 10 Hz, což představuje první vysoko energetický diodově čerpaný pevnolátkový laser s nanosekundovými pulsy kilowattové třídy na světě. Pracujeme také na přidružených laserových technologiích, jako jsou optické isolátory pro lasery kW třídy, adaptivní optika nebo charakterizace laserových materiálů při kryogenních teplotách.

Účinné pulsní vysoko energetické lasery pracující při vysokých opakovacích frekvencích (10 Hz a víc) jsou potřeba pro široké spektrum komerčních a vědeckých aplikací jako je pokročilé zpracování materiálů, vytvrzování mechanických komponent rázovou vlnou generovanou laserem nebo čerpání vysoko intenzivních laserů petawattové třídy produkujících ultra krátké pulsy sloužící například ke generaci jasných sekundárních zdrojů záření (rentgenové a gama) nebo částicových svazků (elektronových, protonových, iontových nebo muonových). Tyto skýtají velký aplikační potenciál pro nové lékařské procedury, radiografii s vysokým prostorovým rozlišením nebo pokročilé zobrazování pro průmyslový a bezpečnostní sektor.

Antonio Lucianetti, vedoucí RP2: Putting curiosity to the use of society

Antonio Lucianetti získal titul Ph.D. ve fyzice na Universitě v Bernu ve Švýcarsku roku 1999. Zabývá se vysoko-energetickými kryogenními lasery s krátkými pulsy, mikročipovými lasery, vysoko-energetickými optickými isolátory, laserem generovanými částicovými a fotonovými zdroji a detektory gravitačních vln na bázi laserů. V roce 2017 mu byla Italským ministerstvem školství, universit a výzkumu udělena profesura ve vědeckém sektoru ‘Experimentální fyzika hmoty’. V tomtéž roce se stal hostujícím profesorem na Národním institutu přírodních věd (NINS) a Národním institutu pro výzkum termojaderné fúze (NIFS) v Japonsku. Je autorem/spoluautorem více než 135 příspěvků v odborných časopisech a na konferencích, s více než 4000 citacemi.