Cenu Wernera von Siemense (CWfS) za první místo v kategorii Nejlepší disertační práce získal Ing. Petr Hauschwitz, Ph.D.,vedoucí týmu LMM Centra HiLASE, které je součástí Fyzikálního ústavu AV ČR.
CWfS uděluje nejlepším studentům, pedagogům a mladým vědcům česká pobočka společnosti Siemens. Spolu se studenty získávají odměnu i vedoucí a školitelé jejich prací. Školitelem Petra nebyl nikdo jiný, než Ing. Tomáš Mocek, Ph.D., vedoucí Centra HiLASE.
Tento ročník byl již čtyřiadvacátý a odborná porota vybírala z 568 odevzdaných přihlášek. Mezi 21 oceněných bylo rozděleno 900 tistíc Kč. Akademie věd ČR získala hned 4 ocenění v těchto kategoriích: Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu, Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce a Nejlepší disertační práce (1. a 2. místo).
OCENĚNÁ DISERTAČNÍ PRÁCE
Název práce: „Velkoplošná funkcionalizace povrchů pomocí laserem vytvořených mikro- a nanostruktur“ | České vysoké učení technické – Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská
Petrovi jsme položili několik otázek, které se jeho oceněné disertační práce týkají.
Získal jsi první místo v Ceně Wernera von Siemense 2021 v kategorii Nejlepší disertační práce. Můžeš prosím neodborné veřejnosti jednoduše popsat, čím jsi se ve své disertaci zabýval a co bylo výsledkem bádání?
Ve své práci jsem ze zbýval vývojem a výrobou funkčních povrchů s pomocí laserem vytvořených mikro a nanostruktur. Takové struktury dokáží měnit povrchové vlastnosti materiálů (smáčivost, frikci, adhezi, biokompatibilitu aj.). Vedle samotné struktury povrchu jsem se ale zabýval také tím, jak tuto vědeckou disciplínu přinést do skutečného světa. Výroba těchto povrchů je totiž velmi pomalá a tím i drahá. Hlavní část mé práce se proto věnuje technologii, která umožňuje paralelizovat výrobu takových procesů. Jedná se o tzv. několikasvazkové obrábění, kde místo jednoho vstupního laserového svazku používáme i desetitisíce svazků současně a tím řádově urychlujeme výrobu funkčních povrchů, což ji činí ekonomicky zajímavou i pro průmysl, nejen pro vědu.
PETR A SVĚTOVÉ REKORDY V NANOSTRUKTUROVÁNÍ
Kombinace postupů a technik použitých či vyvinutých v rámci jeho disertační práce umožnilo v roce 2021 vytvořit hned dva světové rekordy – v rychlosti nanostrukturování na nerezové oceli a v počtu laserových svazků současně obrábějících materiál.
- 40 401 svazků je nový rekord v multisvazkovém laserovém nanostrukturování | TZ
- Světový rekord v rychlosti produkce laserem indukovaných periodických nanostruktur na nerezové oceli | TZ
„Díky kombinaci unikátního laserového systému PERLA, vyvinutého v HiLASE, s novým prototypem difrakčního optického elementu, jejž vyvinula izraelská hi-tech firma HOLO/OR, bylo demonstrováno paralelní nanoobrábění využívající více než 40 000 laserových svazků, s produktivitou nanostrukturování přes 1 900 cm2/min. Díky tomu se stává průmyslová adaptace laserového nanostrukturování ve větším měřítku reálně použitelnou inovativní metodou pro rychlou a ekonomickou výrobu například superhydrofobních povrchů,“ říká o úspěchu Petra, Tomáš Mocek.
UPLATNĚNÍ V PRAXI
Uplatnění nového způsobu povrchových úprav materiálů je možné například při tvorbě antibakteriálních povrchů v medicíně, povrchů pro růst buněk na tělních implantátech, povrchů snižujících tření u obráběcích nástrojů, samočisticích povrchů nebo antireflexních povrchů. V řadě případů se výsledky mé práce v praxi objevují již nyní nebo k tomu mají velmi blízko – například při tvorbě funkčních povrchů zlepšujících tření a efektivnost využití mazadel v jedné německé ocelárně nebo při výrobě nových typů baterií,“ upřesňuje Petr.
PETR A OCENĚNÍ WERNERA VON SIEMENSE
Co pro Tebe osobně CWfS znamená a doporučil bys účast v této či jiné soutěži ostatním mladým nebo začínajícím vědcům?
CWfS je jedno z nejprestižnějších ocenění v České republice a já si ho velmi vážím. Je to pro mě pocta i motivace do budoucna, jelikož stejně jako řada dalších věcí potvrzuje, že technologie, kterým se věnuji mají do budoucna velký smysl a potenciál. Přihlásil jsem na popud svého školitele, Tomáše Mocka a tímto bych mu chtěl ještě jednou poděkovat. Mladým vědcům bych doporučil nebát se prosadit a jít s kůží na trh, například formou účasti v těchto soutěžích, často je jejich práce kvalitnější, než si sami myslí.
PETR A BUDOUCNOST
Jsi mladý, úspěšný vědec, vedoucí týmu, poměrně populární osobnost vědecké komunity, dosáhl jsi několika světových rekordů, 30pod30 – kde se vidíš za 5 let? Kam směruje Tvá profesní dráha?
Vzhledem k tomu jak skvěle se nám rozjíždí skupina mikroobrábění, tak za 5 let vidím budoucnost velmi slibně. Obecně je naším cílem přenášet poznatky a know-how do českého průmyslu a zvyšovat tím konkurenceschopnost českých firem. Naší dlouhodobou vizí je tak najít klíčovou aplikaci a partnera pro námi vyvinuté technologie například s potenciálem pro budoucí spin-off. Myslím si, že v horizontu 5ti let by tu už první takový spin-off využívající know-how skupiny mikroobrábění mohl být.
Vedle toho uvažuji o aktivnějším zapojení na fakultě FJFI a vedení studentů. V současnosti mám 2 PhD studenty a jednoho diplomanta a byl bych rád, kdyby se jim podařilo dosáhnout podobných úspěchů.
A co dál? Pokud by měli místo v #Hydepark tak bych si rád popovídal s @Danijel Stach. Třeba o tom mé poslední úspěchy redakci přesvědčí 😀.
ZDE JE OFICIÁLNÍ TISKOVÁ ZPRÁVA SPOLEČNOSTI SIEMENS
