Odpočívej v pokoji, Dr. Antonio Lucianetti

S hlubokým zármutkem vás informuji o úmrtí našeho vysoce respektovaného a milovaného kolegy, Antonia Lucianettiho. Po krátké a zákeřné nemoci nás navždy opustil 19. listopadu 2020 v italském Bergamu ve věku 55 let.

Antonio Lucianetti

Antonio byl vynikající laserový fyzik a naprosto klíčový člen týmu HiLASE již od samotného zahájení projektu v září 2011. Byl vedoucím výzkumného programu 2 s velmi ambiciózním cílem – navrhnout a vyvinout 100 J / 10 Hz laserový systém škálovatelný na úroveň 1 kJ.
Ze začátku se tento cíl mnohým jevil spíše jako sci-fi, ale právě díky obrovskému osobnímu úsilí a vytrvalosti Antoniova týmu ve spolupráci s britskými partnery v Central Laser Facility, se náš společný sen, stal skutečností. V roce 2016 byla demonstrována laserová akce pulsů s délkou 10 ns, energií 105 J, vlnovou délkou 1030 nm a opakovací frekvencí 10 Hz. Laserový systém Bivoj si tak připsal světový rekord prvního kilowattového laserového zdroje v dané třídě.

Antonio byl velmi bystrý při včasné identifikaci nových směrů výzkumu důležitých pro vědeckou nezávislost HiLASE. Přesvědčil mě například, abychom investovali do vlastního vývoje pokročilého numerického modelování laserových systémů, charakterizace nových materiálů a adaptivní optiky, což pro nás nyní představuje obrovskou výhodu. Byl vynikajícím mentorem a laskavým školitelem svých studentů a rád říkával, že „jedním z důležitých poslání HiLASE je výcvik mladých výzkumníků, protože ti budou vědci zítřka“. Před nástupem do HiLASE pracoval pro Max Born Institute (Německo), Lawrence Livermore National Laboratory & University of Florida (USA) a CNRS (Francie). Byl vnímán jako opravdu zkušený mezinárodní odborník a jeho odchod je obrovskou ztrátou nejen pro HiLASE, ale i pro celou vědeckou komunitu.

Jako člověk představoval Antonio samu podstatu laskavosti, smyslu pro povinnost a skutečné lidskosti. Měl otevřenou mysl i srdce a byl vždy připraven pomáhat druhým. Byl schopen klidně naslouchat různým názorům a argumentům s nekonečnou trpělivostí. Myslím si, že právě proto byl tak úspěšný při práci s lidmi.

Antonio byl nejen můj nejbližší spolupracovník, ale také skutečný přítel. Pracovali jsme spolu 9 let a cestovali jsme společně po celém světě. Bylo mi velkým potěšením představit mu kulturu a kuchyni Dálného východu v Koreji a Japonsku. Na oplátku mi byl skvělým průvodcem ve slunné Kalifornii, kde strávil část života. Až půjdu příště po Columbus Avenue v San Franciscu, Antonio bude okamžitě zpátky v mé mysli… Sdíleli jsme stejné hodnoty a názory na společnost. Budou mi tolik chybět naše společné obědy, italské espresso, dlouhé procházky, hodinky u vína a obohacující diskuse. A samozřejmě ten krásný způsob jak vyslovoval mé jméno s italským přízvukem („Tómaš“).

Antonio nás opustil tak rychle a předčasně, že je stále těžké tomu uvěřit. Cítím velkou prázdnotu v mém srdci a jen pomalu si začínám uvědomovat, že neexistuje jiný způsob než tuto krutou skutečnost přijmout. Koneckonců jak praví Bible “smrt je osudem každého” (Kazatel 7:2). Bylo to příliš brzy, ale v myšlenkách s námi Antonio zůstane navždy!

V mých očích byl Antonio přímo ukázkovým příkladem rodinného muže. Právě proto jsou mé nejhlubší myšlenky a sympatie s jeho ženou Paolou a krásnými dcerami Margheritou a Martinou, které teď zažívají velmi těžké období.

Za projevy soustrasti děkuji, tomas.mocek@hilase.cz

V hlubokém smutku,

Tomáš Mocek
vedoucí centra HiLASE